Příroda

Můj pták pokračování

Můj pták – pokračování. Takto jsem nazval tuto krátkou fotogalerii pořízenou u mě doma. Minule jsem se zmínil, že mám stručně řečeno ptáka šmíráka. Po dnešku můžu říct, že ten samý pták si z mé zahrádky dělá hřiště. Prostě přilítne, rozkouká se a pak rozhrabe, co může. Mám sice ptáka, ale bohužel nad ním nemám žádnou kontrolu. Je to takové malé chlupaté nic co píská hrabe.

Můj pták

Měli jste někdy pocit, že vás kdosi sleduje? Nechci být paranoik, ale občas ten pocit mám. Zrovna dneska když jsem lelkoval, měl jsem dojem, že mě kdosi šmíruje. A div se světe měl jsem pravdu. Stačilo kouknout trochu výš směrem z okna a byl tam. Byl tam pták, co si krátil chvíli čučením na mě.

Zřícenina bez zříceniny

Původně to měl být výlet k zřícenině hradu Trmačov, bohužel kvůli množství lidí směřujících tím samým směrem a poněkud chladnějšího počasí, byla v samém závěru cesty zvolena alternativa. A to poohlédnou se po okolí tak abychom se vyhnuli co největšímu množství lidí. A nakonec povedlo se, odklon několik set metů od původní trasy nabídnul, volný prostor, čerstvý vzduch a hlavně liduprázdno.

Pole s klasy pšenice v detailu

Pole s klasy pšenice a pole s klasy pšenice v detailu. Uprostřed léta je zajímavé vyjít si na procházku na pole, kde roste pšenice a pozorovat klasy, jak jsou vyvinuté, jak v celku, tak v detailu. Tento víkend jsem si udělal zdravotní procházku na jedno pole a koukal, jak klasy pšenice rostou. Opravdu zajímavá podívaná. Ale i procházka.

Měsíc v úplňku

Dnes ráno jsem vstal a šel pracovat z domova. Jelikož vstávám dost pozdě, stihnul jsem nad barákem naproti měsíc v úplňku. Co teď? Na stativ čas není, za 10 minut musím být online. Tak vezmu foťák a zkouším jednoduše něco z ruky. Normálně bych tvrdil, že to co dělám, je prasárna, ale výsledek na hodnoty u APS-C, 300 mm, ISO 100, f /9.0, 1/640 sec, nejsou až tak zlé.

Zoo Brno Vzpomínky I.

Krátké vzpomínky na letní dny a procházku Zoo v Brně pozorováním nějakých zvířat. Surikaty nelze vynechat, nebyly to to ony, kdyby také nepozorovaly co se děje kole. Ten zbytek se jen tak loudá a přežvykuje.

Můj černý pták

Potkal jsem černého ptáka  - jednoho ráno cestou domů. Ten pták byl malý, pocákaný a stěží stál. Když jsem blíž a vytáhl na něj svůj foťák, tak odskákal dál a najednou koukám, vidím ptáky dva, scvrknuté a černé. Opět kouknu trochu dál tentokrát směrem ke sluníčku a tam je další, ale ten krásně stojí vzpřímený. Co si o tom myslet při cestě ráno domů…