Blog

Bohovuo robotník

V práci fungujeme v tzv. ‘open space‘, to znamená takový dobytčák, kde je vedle sebe naládována spousta lidí v kotcích, jako zvířátka v maštali. Teoretickou pohodu tohoto zvířecího uspořádání narušujou trochu větší zvířátka, tzv. dobytek, co si myslí, že ne všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější.

Určitě se všude najdou různé exempláře, co dokáží občas pozvednout ze židle, udivit, nebo konstantě nasírat. A také u nás to není výjimkou. Už několik měsíců pozoruji jednoho rádoby kolegu z jiného teamu, ale ve stejném kanclu, co slovy Andera z Košic je, ‘bohovuo robotník…’

Mám rád silnou a dobrou kávu

A od té doby co jsem dostal loni na Vánoce velmi kvalitní Etiopskou si kávu jednoduše melu sám a pečlivě dohlížím, co budu doma v klidu usrkávat. Když jsem objevil v koutku zbytek proslulé české kávy Jihlavanka, vzpomněl jsem si na příhodu, když jsem jim pokládal dotaz jakého složení je jejich pečlivě volená kombinace kvalitní kávy. Na místo jednoduché a stručné odpovědi se nějaká tisková mluvčí začala vymlouvat na obchodní tajemství ujišťujíc mě, že se jedná o 100 % kvalitní kávu. Po zopakování dotazu jsem z nich dostal, že jde jen o obyčejnou mletou zrnkovou Robustu.

Nedávno u nás v práci také začali debaty o tom jaká káva je lepší, horší atp. Pobavilo mě, že lidé, co všechno vědí a všude byli, upřednostňují z důvodu kvality Robustu před Arabicou.

Štítky

A je to tu zas, aneb iniciativní blb je horší než třídní nepřítel

Venku začíná být konečně příjemně. Počasí přímo vyzývá k sportovním aktivitám, práci na zahrádce, drobným pracím kolem domu, či zařizování úprav na bytě a mnoho dalších aktivit, na které v zimě nebyl čas anebo které je možné vykonávat jenom mimo pracovní dobu, ale bohužel, je to tu zase.

Nadneseně al výstižně řečeno, iniciativní blb je horší než třídní nepřítel a přihlouplé aktivity uměle vymýšlené v zájmu dobra jedince i kolektivu dokáží znepříjemnit i výborně zorganizovaný volný čas v soukromí. Nikým nevyžádaná aktivita těchto několik nad-dementních kolegů, co si myslí, že jejich potřeba řešit komplex vlastní nenaplněnosti, nebo spíše nevytíženosti, tím, že je přenášena na ostatní mě přivádí k šílenství.

Necháme to vyhnít

Zvláštní metoda přístupu k řešení problémům se nazývá ‘prostě to necháme vyhnít‘ a je specifická spíš pro oblast politiky, kde se žádná práce ani pracovní výkony neočekávají, natož disciplína a respektování stávajících zákonů. Co ale říct na přístup typu ‘necháme to vyhnít‘ od vedoucího personálního oddělení, který na dotaz/y týkající se provozu reaguje zpětně po 90 kalendářních dnech se slovy: „omlouvam se, ze pisi az ted, ale bylo toho hodne...“

Debilové na brněnských silnicích

Aneb kde si dávat v Brně na neukázněné řidiče pozor. Jakkoli se za volantem snažíte dávat pozor a jezdíte tzv. defenzivně, pokaždé se najde debil, který vás svou jízdou a nedodržováním, či spíše nerespektováním předpisů, pokud nepřizabije, tak dovede k šílenství.

Sousedé

Sousedé jsou zvláštní druh „statku“.  Jistým způsobem je prostě máte, ale nevlastníte je a dost dobře s nimi nijak extra nemůžete manipulovat, zvláště pak, pokud jsou to dárečky, co neznají pravidla slušného chování. Záměrně nepíši nic o tom co je správné či nikoliv z pohledu právního, to bych si musel vysnít někoho, kdo se snad nenarodil. Ale ve zkratce s těmito dary – sousedy se dá nějakým způsobem vycházet. Nakonec nikdo nejsme dokonalý a každý najde na někom chyby. Pokud jako já vlastníte terasu, čas od času na ní najdete různé artefakty, které naopak člověka nenazlobí, ale spíše pobaví. Takže pokud vás nezabije kdosi kovovým šroubem nebo padající pumpičkou. Čas od času najdete i nějakou tu „podprdu“, léky na potlačování bolesti apod. Abych si jakoby nevymýšlel, přikládám foto podvazkové punčochy od jedné zatím neznámé sousedky, co si zřejmě na své sodní a dosti drahé prádlo nedává dostatečný pozor.

Štítky

Možnost volby

Možnost volby ve všem se poslední dobou jaksi vypařila, úplně vymizela. Aspoň mě to tak připadá, co se týče jisté části soukromého života. Uvedu příklad, jeden z mnohých. Několik málo kolegů z práce si smyslelo, že půjdou na bowling. Z času na čas tzv. team-building není nic špatného, ale nic se nesmí přehánět, že. Říkám si fajn, jestli budu mít čas, možná se přidám. Ale pokud se mi nebude chtít, nebo se mi to nebude hodit, nechám to tak. Jsem přece svobodný člověk a můžu se rozhodovat. To je moje základní teze a přes to nejede vlak.

Štítky